Canicross tour s Fitminem I. - Liberec
Závody ve znamení pohody...
Do Liberce jezdíme běhat často a rádi.. Letošní počin je společně s Hruboskalským canicrossem a Mladou Boleslaví sdružen v seriál, který se bude vyhlašovat celkově z výsledků v dílčích závodech. Tak vzhůru na první štaci do Liberce!
Moje dojmy z trati...
Letošní trať dlouhá 3,7km je velice podobná trati, kterou jsme zde běželi před rokem. Je vedená téměř celá v lese. V jejím průběhu můžete psa několikrát vykoupat a že k tomu dnes bude počasí... Je totiž poměrně vedro a krásně slunečno. :-) První kilometr začínáme výběhem mírného kopečku. Ten další se vlní po měkké lesní cestě, občas potkáme nějaký kořen či kámen. Třetí kilometr je ve znamená seběhu k "freshpointu" v podobě nádherného rybníčku. Poslední úsek už za fandění diváků stoupáme k cíli.
Mám ráda tuhle trať. Ani mě ani Lexe nebaví nekonečné rovinky, kdy vidíte hada běžců před sebou, na konci zatočíte o 90° a takhle to jde až do cíle... To v Liberci je závod jiná zábavička. ;-)
Foto: Tomáš Kupec Fotografie
Organizace na jedničku...
PO ZÁVODĚ...
V cíli vylohním nějakou limču, slupnu meloun a banán. Paní z pořadatelskému týmu rozdává Lexovi i ostatním chlupáčům psí sušenky. :-)
V Liberci se organizátorům povedlo vytvořit naprosto úžasné podmínky pro závod s až rodinnou atmosférou. Všichni se usmívají, nebe je modré, slunko svítí, ptáčci zpívají. :-D Za celého dne nemám pocit stresu, shonu, zkrátka že by něco nefungovalo. ;-) Vzácná a velice příjemná situace ;-)
Od samotného rána vše odsejpá jak má... Je to až neuvěřitelné. Startovku jsme obdrželi na mail den předem, vau! Nemusíme na ní čekat. Slečny u registrace by se pro nás téměř rozkrájely. :-) Parkujeme cca 2 minuty od místa startu. Vše šlape jako hodinky, na nic se nečeká. Start ještě dopoledne krásně v 10.15 pro první kategorie, Paráda, odběháme ještě než bude největší vedro. Vody a bazénků pro psy je tolik, že by se v nich mohli koupat i lidé. :-D Na přání pořadatel zapíná i tekoucí vodu z hadice (hernajs, nejsme už trochu rozmazlení :-D?) Přicházím na start. Nikdo z pořadatelů nekřičí, není nervózní. Závodníci se v klidu a dobře naladění řadí do hada. Cože, voda je i u startu??? Využívám toho a do poslední chvíle Lexe máčím ve vaničce. JDEME NA TO!
Ty upeč koláč, já dovezu perník, ředitel nás vyfotí...
Na závodech mám nejradši chvíle, kdy máme všichni odběhnuto. Vyprávíme si zážitky, kdo kde koupal, stavěl, zakopnul nebo nemohl s dechem. :-D Kdy jsme to chtěli vzdát a co si o závodě myslí psi. :-D Sníme, co kdo napekl. Mezitím probíhá tombola a někdo z nás i něco vyhraje! :-D Jdeme se projít. PSISKA NECHÁME BÝT PSY... Vracíme se proti směru trati k "freshpointu" na 3tím kilometru a vypadáme jako nepovedená trochu rozjuchaná psí školka. :-D. Od vody se vracíme zmáchaní. Konečně máme čas si říci, co je u koho nového.
Cítím tu atmošku, miluju to, o tom ty závody prostě jsou...
A jak jsme dopadli?
Verča a Lex - 2.místo/30 v kategorii canicross ženy se psy nad 20kg
Předběhla nás pouze Martina Štěpánková s Nickem. Ale jak já říkám, ona je jako muži z Kobry 11 - její tempo je vražedné. :-D Inpiruje mě a je mým velkým vzorem. ;-)
Jakub a Rimča - 3.místo/14 v kategorii muži se psy nad 20kg
Jakub se necítil dobře. O pár dní později ho dostihla klasická smrtelná nemoc mužů. Ano, byla to RÝMIČKA... :-D S výkonem Riminky byl ale spokojený. Ta pointřice nechá vždy na trati pro Jakuba všechno. ;-)
Takto jsme si závod užili...
Brzy naviděnou na další zastávce seriálu na Hrubé Skále. :-)