Při závodě v roce 2017 byl ještě na vrcholu Černé hory místy sníh, bylo 10°C a pršelo... Pro psy poměrně příjemné počasí. 

Foto: Šimon Cipro

4 RŮŽOFKY A 1 BOMBIČ

Už víme, co nás čeká... Možná horší než kdybychom nevěděli... A tak se rozhodujeme, že si 2 soboty před závodem uděláme 2x zkušební výběh... Bereme s sebou partu stejně střelených lidí a užíváme si 2 perfektní soboty plné parádních zážitků. 

2x NANEČISTO, DO TŘETICE "NAOSTRO"... 

A tak si to dáváme, jakoby to jednou v závodě nestačilo... Každý dle svých možností. Kdo zůstává pozadu a neví kudy, ptá se turistů, kudy že to běželi ti šílenci se psy nahoru. :-D Ani dolů nevyužíváme služby lanovky. Protože nám po oba dny vychází skvěle počasí, dolů jdeme mimo turistické trasy se psy po sjezdovce... 

​JAK DOSTAT VĚCI NAHORU?

V závodě vám věci nahoru vyveze lanovka (mikču, vodu, PAMLSKOVNÍK :-D atd.), ale při tréninku s tím buď poběžíte nebo si najdete oběť, která vám je lanovkou vyveze nahoru. Funkce ředitele výpravy je již dávno obsazená, takže o starost méně. :-) 

CANICROSS YES, DOGTREKING NO... 

Lex má, bohužel, pouze 2 módy - "cválám, tahám, rvu to" a "jdu vedle tebe, netahám, capkám si". Bohužel, zhruba po 1,5km přechází do druhého módu a zbytek trati si pěkně odťapu po svých... Kopce jsme trénovali, vybíhali jsme s Jakubem na Zvičinu (největší kopec v našem okolí) se psy na volno, ale evidentně to nestačilo... Je mi do pláče hlavně ze sebe, když mě předcházejí lidé, kterým pomáhá pes napnutým vodítkem... Mám být v lepší kondici, nemůžu to házet na chlupáče. 

MŮŽEŠ SI ZA TO SAMA! ZAPOMNĚLA JSI, ŽE MÁŠ DOMA OVČÁKA A NE OHAŘE! 

Ano, je to pravda... Můžu si za to sama. Lexovo "vypnutí" je podobné, jako když jsme v roce 2016 pravidelně běhali Hradecký pohár (série 10ti závodů po stejné trase) a po 5tém závodě Lex přestal tahal a vypínal. Tehdy jsem si uvědomila, že je to ovčák a možná více než ohaři (ne všichni) přemýšlí o tom, kde běží a jak často tam běhá. Na Černou horu běží potřetí během 3 týdnů a ta samá trať ho prostě nebaví... Tak jsem chtěla, abychom byli na závod připravení, že jsem úplně zapomněla, že v tom jsme dva a pravidla tréninku psa a člověka prostě nelze spojovat... :-( 

SPORTOVCI TĚLEM A DUŠÍ... 

Jakub s Rimčou dřou jako koně... Ríma (narozdíl od Lexe) až tolik neřeší, zda běhá stále ve stejném terénu a tak Jakuba v tahu podrží, jak jen umí. Vždy pro něj na trati nechá všechno... 

Pro letošní rok už nezůstala po trati ani hromádka sněhu a tak se musíme spokojit s potůčky a malým vodopádem pro osvěžení psů... 

JAK DOSTAT NAHORU SHENZI???

V ceně startovného je i cesta dolů z vrcholu Černé hory lanovkou. Protože je ale krásný slunečný den, plánujeme tedy opět cestu dolů pěkně po svých po sjezdovce. Chceme ale zároveň vyvenčit Zízu a tak vymýšlíme, jak ji dostat nahoru. Svěřujeme ji do rukou ředitele a tak Shenza poprvé v životě drandí lanovkou, ke všemu bez paničky, bez pánečka. To celé ovšem za svého klasického kvičení. :-D