Rafiki

Už kdysi jsem řekla, že jediné ESPčko, po kterém bych si nechala štěndo, je fenka Mapapo od Verči Navrátilové. Líbí se mi, jak je kontaktní, klidná, může jí vodit i malá Anežka, delší v zádech než je naše Shenzi a v tahu dokáže úžasně zabrat. Je pro mě velice důležité, aby naši psi vyrůstali jako rodinní, protože se kdykoliv během jejich života může objevit jakýkoliv důvod, proč tahat nebudou moci. No a pak je třeba především přemýšlet nad tím, zda se nám s nimi bude dobře žít a případně dělat jiná aktivita, takže i to byl jeden z důvodů, proč Mapapo. Pro mě prostě aktuálně v ČR není jiný pes nebo fena, která/ý by moje náročná kritéria splňoval. :-) 

A tak jsme si pořídili tuhle malou piraňku...

Jestli si budeme rozumět, ukáže až čas. :-) 

Rafiki, Rafka, Rafinka, Rafča, Ráfek, Rafajs, Rafajsník, Nosohryz, Kraken, Dvojďublík, Rampelník. To je naše holka. :-)

Rodiče

MAPAPO (Veronika Navrátilová)

Mapička je fena, která se povahou hodně podobá australákovi. Nevyžaduje kontakt od cizích lidí, je k nim trochu rezervovaná. Občas jí něco trochu vyděsí, ale jinak je velice vnímavá, má snahu vyhovět, doma umí odpočívat. Venku je ovladatelná, neloví, vystavuje.

SPIRO (Yngve Hoel)

Spiro je již nežíjící norskou legendou. Je mi trochu líto, že jsme neměli možnost tohoto krásného psa poznat za života, ale jsou věci, které se zkrátka nedají ovlivnit. Žil v letech 2001-2012, závodil s Yngve Hoel a jeho doménou byly hlavně disciplíny on snow (kombinace a pulka)

Jaká Rafča je?

SPOLEČENSKÁ...

Tohle jsem dosud u žádného z našich psů napsat nemohla, ale Rafča prostě miluje lidi. Ve městě musím uťuťané kolemjdoucí prosit, aby ji neňuchali a nechali jí běžet směrem za mnou. Možná je ona ta společenská a já jsem asociál. :-D Lexíček proti ní vyrostl v Brně a jako správného australáka ho lidi nikdy moc nezajímali. Pomazlit se šel jen proto, že si to panička přála, ale že by jako labrador běžel k lidem sám? Tak to ani náhodou. Jo, možná máme doma ďubkatýho labradora. :-D

SNAŽIVÁ...

Rafka nemá samozřejmě takovou will to please jako Lexuš, ale pořád je to velice snaživá holka. Při cvičení nových triků/cviků, jí občas popadá depka a tak jí musím mít na vodítku, aby se nemohla chodit odměňovat do prostředí, ale jak roste, zvládá se snažit mnohem déle a tak mám konečně radost, že můžeme cvičit i několikrát denně ve velice krátkých intervalech. :-)

CHYTRÁ...

Tak jako každé štěňátko, když se učí nové věci, vám připadá, že je nejchytřejší na světě. Naše pejsky učím pomocí shapingu, což znamená, že se musí naučit používat hlavičku, zkoušet a vymýšlet, protože jim např. při otočce nikdo pamlsek přes čumáček nedá. Rafča se do věku 3,5měsíce naučila spoustu přivolávacích her, které trénujeme a pilujeme is  různými rušivkami. Pochopila princip nosetouch a na to jsme navázali slalomem mezi nohama, otočkami. Učí se podávat packy, sedni, lehni, zůstaň a všechno jí jde, jako malé šprtce, krásně. Zatím jsem hrdá panička, snad to tak i zůstane. :-)

UHRYZANÁ...

Tak jako každé správné štěně zatím Rafča zkoumá, co máme kde v bytě dobrého.

Zatím na to asi nejvíce doplatila Shenzinka, když Rafča nepozorně odtrhla kus lina, ve kterém byl zapíchnutý připínací špendlík. V době, kdy jsme nebyli doma, si na něj Shenzinka stoupla, zapíchl se jí do polštářku a když jsme přišli domů, seděla nešťastně s tlapkou zdviženou a prosebným pohledem: "zachraňte mě někdo".

Pevně věřím, že jí tato schopnost nezůstane, protože jinak by to dopadlo asi stylem: "a tebe, mámo, tebe taky sežeru". :-D